Píseň žlutého domina

3. června 2009 v 16:00 | Aneta |  Básně

Píseň žlutého domina
Long, long ago
Vzpomínáš na onu noc, noc v rozzářeném sálu?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již.
Tam projedinkrát dvě duše setkaly se spolu,
dávno, tak dávno, dávno tomu již.
Tam přátelství naše podivný spjal osud
dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Vzpomínáš, příteli, vzpomeneš si dosud?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Vzpomínáš na věty šeptané a důvěru v nich ,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
když se kolkolem tančilo, zněla hudba a smích?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Ach, přespříliš rychle plynul náš čas,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
poslední stisk ruky oddělil nás,
dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Svou tvář jsem ti odhalit nesměla,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
však zář má ti do duše vprýštila.
Příteli, to bylo víc, mnohem víc!
Pak přešla léta, a jak míjela,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
nás dva už k sobě nikdy nesvedla.
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Ve hvězdách pátrá za nocí můj zrak,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
odpověď nikdo nedává mi však.
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Hned jsem ti vzdálená, hned zas blíž,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
na jiné planetě snad už dlíš?
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Žiješ-li, alespoň znamení někdy mi dej,
dávno, tak dávno, dávno tomu již,
třebas už nedoufám, jen tu naději mi přej.
Dávno, tak dávno, dávno tomu již!
Už nenech mě čekat, čekat víc,
nenech mě čekat víc!


Trochu jiný překlad:

Vzpomínáš ještě na onu noc v sále?
Dlouho, tak dlouho tomu již,
Kdy se dvě duše setkaly nenadále.
Dlouho, tak dlouho tomu již,
kdy naše podivné přátelství začalo.
Vzpomínáš, můj příteli, co nás potkalo?

Myslíš na slova tak důvěrně známá,
která jsme při tanci spolu vyměnili?
Ach! Jak rychle ta doba zmizela,
ještě stisk ruky a já odejít musela.
Svou tvář jsem ti nesměla ukázat,
však světlo duše jsem mohla ti dát.

Příteli, to bylo více, to bylo víc!
Léta tak ubíhají a mizejí v nic
a nikdy nás dva už nespojí.
V noci se hvězd tážu svým pohledem,
však žádná odpověď nepříchází sem.

Hned tady tě zřím, jindy zas ve světě,
nebo dlíž někde na jiné planetě?
Žiješ-li, příteli, řekni mi znamením,
jež sotva as ještě očekávat smím.
Dlouho, tak dlouho tomu již!
Nenechávej mě už teď čekat více,
čekat jak osamělá borovice!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama