Báseň psaná po smrti Ludvíka II.

2. června 2009 v 16:42 | Aneta |  Básně

"Kéž mými by ty růže byly
a jasmínu bohatství květů,
jež pozdrav léta tolik milý
zvěstují celému světu!

Jich baldachýn toužím rozepnout
nad skrání orla spícího
a zmírnit tak zlobu bezednou
zástupu supů zvícího...

Pak z růžových květů těch svila bych
věnec, jenž vůni má jemnou,
a s láskou a péčí z rukou svých
bych kladla jej v hrobku temnou.

Ach, tam jsem tenkrát stanula
a polibek poslední svůj
na rakev šerou jsem vtisknula,
ó ubohý králi můj."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama